Jiří Kajínek píše: Tak to nebylo!

[nek]

Jiří Kajínek píše: „Tak to nebylo!“




V Denících Bohemia jsme se mohli 10. 11. 2005 dočíst:

29. října 2000 – Na doživotí odsouzený vrah Jiří Kajínek přeřezal mříže své cely v nejpřísněji střežené české věznici Mírov a spustil se po svázaných prostěradlech za zdi vězení. Policie jej zadržela v Praze 8. prosince.
Z vězení na Borech, kam se mu jedna ze zaměstnankyň kantýny pokusila propašovat nůž, se mu utéci v roce 1994 nepovedlo! Vězeňská služba ho pak přemístila do věznice v Českých Budějovicích, odkud se mu již za měsíc podařilo utéci, když při vycházce přelezl zeď. Při rozsáhlé pátrací akci Kajínka zadrželi policisté ještě týž den na břehu Vltavy.



Jiří Kajínek se rozhodl na tento článek reagovat a napsal nám:



„Vždy, když čtu o tom, že se mi pokusila prodavačka v Plzni propašovat na celu nůž, abych s jeho pomocí mohl utéci, tak si uvědomím, jaké je to nechutné svinstvo. Vězeňská služba si něco vymyslí a vyrobí případ, který se vůbec nestal. Dokonce to dojde tak daleko, že tu paní nakonec odsoudili k podmínce, přičemž ona neudělala vůbec nic.

Se mnou byl na cele spoluvězeň, který měl vlastní nůž. Při nákupu jsem se zeptal, zda mi mohou prodat také nůž na krájení chleba atd. Kantýnská se zeptala dozorce, který byl vedle ní, zda mi může příští týden přivézt kuchyňský nůž. On řekl, že ano. Ona mi tedy za týden přivezla malý kuchyňský nůž. Byl u toho ale jiný dozorce, který to běžel nahlásit a udělali z toho ohromnou aféru s tím, že se mi prodavačka pokusila propašovat do cely nůž, což vůbec nebyla pravda. Když jsem to potom vysvětloval vedení věznice, tak mi otevřeně řekli, že se chtěli té paní zbavit a mne zneužili jako záminky. Je to hnusné a nechutné. Toto se vydává za můj pokus o útěk z Plzně. Sad

Později ke mně dali na celu kluka, který přinesl veliký kuchyňský nůž s čepelí přes 20 cm a nikomu to nevadilo. Byla to prostě nechutná sviňárna a dnes to novináři, když se jim to hodí, vytáhnou, ale vždy ve verzi těch „spravedlivých“, kteří skutečně celou věc vykonstruovali a vymysleli. Je to jenom další střípek do té mozaiky o spravedlnosti, kterou kolem mne rozehráli policisté s pomocí vězeňské služby. Je smutné, že jim v tom účinně pomáhají soudy. Od nich by člověk očekával přece jenom skutečnou spravedlnost a profesionalitu.“